Již mnoho let se (kromě jiného) zabývám myšlenkou pomoci České republice z pozice prezidenta. S uzákoněním přímé volby jsou mé myšlenky o něco intenzivnější, protože i šance na zvolení je vyšší. Základem je totiž nadstranickost, které si právě u prezidenta vážím a které jsme se mnohokrát nedočkali.

Prezident má být spojovatelem mezi rozbouřenými politiky, majákem, který upozorní na nebezpečná skaliska a dovede zemi do klidných vod, kde je prostor na kvalitní práci bez obav o budoucnost. 

Prezident sedí vysoko a tak má dobrý rozhled, či spíše přehled. Měl by být chápajícím otcem rozhádaným dítkům, které se přetahují o hračky. Musí však být také energickým prosazovatelem hodnot, na kterých je naše společnost postavena. 

Snad proto jsem dlouhou dobu čekal, než se přihlásím do soutěže o křeslo prezidenta. Neměl jsem na tuto funkci (dle mého) potřebný věk. Navíc nyní jsem se rozhodl těch pět let, které zbývají k další volbě prezidenta, věnovat intenzivní přípravě, sběru zkušeností a znalostí, které by dobrý prezident měl mít. Rád bych se také představil svým budoucím voličům, aby napříště nemuseli volit menší zlo.