Základní myšlenky P.H.B.
Základní myšlenky P.H.B.

Celý svět je zbytečně složitý a proto nefunguje tak efektivně, jak by jistě mohl. Lidé, v honbě za uspokojováním svých potřeb zapomínají, kdy mají dost a kdy už se jedná o záchtivost (termín od dědy Prokopa - pozn. autora). Je třeba neustále hledat tu jemnou hranici zdravého života. A pomocí zpětné vazby nejbližších, či nejlepších přátel, ji stále přibližovat ideálu. A co je ten ideál?

 

Tisíc lidí, minimálně tisíc názorů. Přesto jsme jistě schopni domluvit se na základních principech. Zdá se to nadlidský výkon, když i Nejvyšší soud musel definovat pojem "nezřízený život". Máme zákony na tisících stranách a přesto se v nich najdou skuliny i velké díry, které nahrávají nepoctivým lidem. Je to záměr nebo jen neschopnost zákonodárců?

 

Stát, který je představován množstvím více či méně potřebných institucí, nedokáže efektivně nakládat se svěřenými prostředky. A to nejen finančními. Jednotliví lidé nemají konkrétní odpovědnost za svá rozhodnutí, za své podpisy. A zbytek ekonomicky aktivních lidí, kteří ještě mohou a platí všechny možné daně a poplatky, je systematicky demotivován k další práci. Ne, nesnažím se hledat jen negativa. Jistě i ve státní správě existují lidé s odpovědností, kteří pracují přesně, správně a efektivně. Těm patří dík. Problém je v celku. Jako celek prostě nefungujeme správně.

 

Jsem přesvědčený, že jsme všichni povinni snažit se všemi dostupnými prostředky o nápravu. Každé selhání je třeba odhalit a vyvodit z něho důsledky. A pro příště se takovému selhání vyhnout. Je důležité si uvědomit fakt, že to za nás nikdo jiný neudělá. A pokud tajíme taková selhání, ubližujeme hlavně sami sobě. Není přece horšího žalobce, než černé svědomí. U slušných lidí samozřejmě. U těch ostatních musí nastoupit represe ve formě soudu a trestu. Spravedlivého trestu.

 

Máme povinnost žádat obecnou spravedlnost. Spravedlnost sociální, soudní i ekonomickou. To ovšem předpokládá, že slušný občan, který chce pracovat nebude dehonestován nezaměstnaností, směšnou minimální mzdou a nemravným daňovým zatížením. Naopak lidé, kteří pouze nechtějí pracovat, musí rezignovat na výhody sociálního systému, který se o ně velkoryse stará. Je třeba urychleně nastavit mechanismy tak, aby bylo možné označit zloděje, který krade a také mu dát spravedlivý trest, který bude v ideálním případě zahlazovat následky trestného činu, působit preventivně na dotyčného i případné následovníky. Odpovědným je totiž i ten, kdo umožní, aby veřejné finance tekly bez kontroly a neefektivně.

 

Je důležité si uvědomit, že zbytečné dluhy jsou nepřípustné. Rodina, která si půjčuje na zbytečnosti, je odsouzena ke krachu. To samé platí i pro společnost. Je třeba nastavit systém nakládání s veřejnými financemi tak, aby byl efektivní a hospodárný. Je třeba zrušit zbytečné státní zakázky ještě před jejich přidělením. Je třeba eliminovat předražování těch potřebných. To se může stát pouze širokou diskuzí s odborníky i veřejností. V době internetu to jistě nebude problém.

 

Odmítám věty typu: S tím se nedá nic dělat. Každý má možnost ve svém okolí. Každý má svědomí, každý má mozek a možnost volby.